PhDr. Milena Šimsová

Milena Šimsová se narodila v Turčianském Svätém Martine na Slovensku v době první republiky, protože v té době tam jako geodet pracoval její otec Jaromír Procházka, bývalý československý legionář. Po mnichovské dohodě se celá rodina musela odstěhovat do Čech.

Nejdříve odmaturovala na brněnském reálném gymnáziu a poté od roku 1951 studovala na filozofické fakultě Masarykovy univerzity archivnictví a historii, které ukončila s červeným diplomem. Jelikož se ve stejné době provdala za evangelického faráře Jana Šimsu, jednoho z prvních signatářů Charty 77, nemohla sehnat práci, a tak ho následovala do sborů Českobratrské církve evangelické, kde působil. Až po uvolnění politické situace v roce 1968 si mohla dodělat doktorát.

Prakticky celý život se věnovala a dosud věnuje shromažďování dokumentů a záznamů vyprávění pamětníků nebo historii evangelických sborů a rodinných záležitostí. Archivářským počinem Mileny Šimsové bylo uspořádání archivu Přemysla Pittra. Buď sama nebo s výpomocí podílela se na vydání několika knih. Sepsala knihu o lidech z okruhu Akademické YMCA v době války. Tato kniha se jmenuje V šat bílý odění: zápasy a oběti Akademické Ymky 1938–1945. Vzpomínky, svědectví a záznamy vyprávění. Dále je autorkou knihy o životě svého tchána Svět Jaroslava Šimsy, který zahynul v Dachau za druhé světové války.

Významně a aktivně se podílí na aktuálním odkazu Akademické YMCA. Její občanský postoj reflektuje odbojová účast v období komunistického režimu, ale nezapomíná ani na současnost. Pro pořad Hergot! veřejnoprávního Radia Wave totiž řekla: „Jsou tady věci, které volají po tom, abychom se jim věnovali. V Katolických novinách uveřejnili: Mráz zabíjel lidi. No jak to mráz? My jsme přece zodpovědní za to, že jsou tu bezdomovci a lidi, kteří nemají kam jít. My jsme je zabili, a ne mráz. (…) Je to věc našeho svědomí a našeho poměru k Pánu Bohu.“

Po několik desítek let byla svému muži až do jeho smrti neustupující oporou. Přes všechny úzkosti nezapomínala na své pojetí víry vzbuzovat v druhých lidech naději, ale především se o ně starat.

Osobní starost pak smysluplně obrátila vůči mnohdy nedostatečné systémové a občanské zodpovědnosti o druhé, především těžce nemocné lidi. A to osobním apelem na druhé.

V letošním roce paní Milena Šimsová obdržela ocenění za celoživotní práci pro YMCA.

Nominovala: Marta Joanidisová, YMCA Brno

Všechny osobnosti: